1. kapitola

Vyslechnutá tajemství

Severus si nebyl jistý, co to vlastně dělá.

Albus musel přijít s tím absurdním nápadem, že si musí vzít dovolenou. On doopravdy nevěděl, co to znamená. Nikdy si ji nevzal, ani jednou. Jako student jezdil každé léto ze školy domů k otci, který ho zneužíval. Chvíli pak k tetě. A pak byla válka. Ale ta skončila. A Albus najednou trvá na tom, že Severus musí na nějakou dobu pryč. Stáhl by se do svého domu, ale Albus byl úplně jiného názoru. Dokonce mu rezervoval dovolenou.

Tak Severus předpokládal, že by se mohl schoval na Malfoy Manor. Často tam tráví čas. Ale spikli se proti němu, zcela určitě. Lucius chtěl, aby šel pryč. Tak byl tady. V nějakém malém neznámém městečku v Cornwallu. Pobyt na pár týdnů v chaloupce v mudlovském městě.

 

Týden po svém příjezdu šel na procházku. Snažil se sbírat nějaké bylinky. Mohl by přece také dělat něco užitečného s tímto ztraceným časem. Měl by být ve své laboratoři. Neměl ale žádný prostor, který by vzdáleně připomínal vhodnou laboratoř.

Dům měl velká okna v každém pokoji. Albus mu nemohl vybrat horší místo. Myslel si, že to je starý muž s divným humorem. Nebo jeho způsob, jak zajistit, aby si Severus užil tuto směšnou dovolenou. Buď jak buď, nebyl schopen pracovat.

 

Slyšel, jak nějaké děti dovádí na pláži. Byl v rodinném středisku, jak si uvědomil. Malé rodiny z jižní části země se sem v létě stěhovaly do domků. Všechny mudlovské, samozřejmě. Přivedli své děti plavat a hrát si. Jedli plody moře a plavili se na pramicích. Ušklíbl se nad všedním tempem mudlů celého světa.

 

Viděl jít podél vody manželský pár se synem. Žena se mu zdála podivně známá. Byla to vysoká žena s protáhlým krkem a blond vlasy. Její manžel vypadal jak velryba. A chlapec, i když mu určitě nebylo více než sedm, nebyl o moc menší.

 

Chlapec se podíval na své rodiče. „Maminko, můžeme jít ve městě do obchodu a koupit ještě víc karamel? Víš, že on mi většinu snědl. "

Žena se usmála a prohrábla chlapci kudrlinky. "Samozřejmě, že půjdeme, Dudley. Ten špinavý spratek zaplatí za snězení dobrůtek našeho Dudlánka. "

 

Severus na ně hleděl. Nebyl překvapen jejich mluvou. Měl s mudly hodně kontaktů a tuhle řeč používal jeho otec, když byl opilý. Ten muž dělal mudlům špatné jméno.

Ale tento pár se nezdál o nic lepší. Dokázal pochopit, proč se někteří kouzelníci připojili k Voldemortovi zcela ochotně. On a Lucius byli donuceni a stali se špiony.

Ale poznal i dobré mudly. Usmál se na chvíli nad její památkou. Ona byla jeho nejlepší přítel. Skoro sestra. Dokonce i přes mudlovskou krev, pomohla mu stát se špionem. Nebyl den, kdy by pro ni netruchlil, i když zemřela již před téměř pěti lety.

 

Náhle si uvědomil, proč mu ta žena připadala tak povědomá. Vzpomněl si na vzhled Lilyiny sestry před lety. Ale to nemůže být ona. Žije s manželem v Londýně.  Ale věděl to sám, rodiny sem přijíždí na dovolenou.

Jaká by to byla náhoda. Určitě to nebylo náhodou, ve stejném letovisku. Albus si toho musel být vědom. Co by ten stařec získal, když ho poslal sem?

 

Jeho mysl zabloudila k tomu, co Petunie řekla. Zmínila další dítě.

Harry. Lilyn syn byl poslán žít k této rodině. Ale jestli to je Petunie, kde je chlapec? Mohlo by mu být za několik týdnů šest. Neměli by nechávat malého chlapce doma samotného.

 

To zjištění mu způsobilo okamžité a prudké rozčarování nad onou rodinou. A vzápětí bylo ještě potvrzeno manželem: „Petunie, myslíš, že ho můžeme nechat v chatě?"

Petunia se otočila a pohlédla na svého manžela. „Víš přece, že Arabella je v nemocnici. Kromě toho, je zavřený ve spíži. Tam nenadělá tolik škody, co by mohl udělat u nás doma.“

 

Severusovo srdce pokleslo. Lilyin syn byl ve spíži. Možná, že jen špatně slyšel? Bylo to přece jen dávno, co poslouchal, jak mudlové mluví.

Kluk byl pravděpodobně ve své ložnici. Pravděpodobně je obrazem svého otce. Rozmazlený fracek. Vždyť ten tlustý chlapec tvrdil, že Harry mu snědl sladkosti. Možná měl bolesti břicha.

Albus by přece nenechal dítě se zneužívajícími příbuznými. Měl zajištěnou skupinu na jeho kontrolu. Určitě to bylo jen nedorozumění. Zamířil zpět na své chatě, ale nemohl jejich slova vyhnat z hlavy. Lilyina tvář mu stále probleskovala v mysli.

 

 Přistihl se, že se otáčí. Jako ovládaný kouzlem zamířil do chaty té rodiny.

Nebyl si jistý, co bude dělat. Nemohl prostě jen tak vzít dítě. A byl si jistý, že bude muset. On nemůže vychovávat dítě. Ale dluží to Lily, musí zjistit, jak je jejímu synovi. Ověřil si, že pár se nevrací a zkontroloval v domě známky života. Myslel si, že je prázdný, dokud si nevšiml skříňky v kuchyni. Zjistil, že je zamčená.

 

Otevřel ji a střetnul se tváří v tvář s malým chlapcem. Kdyby zde nebyla jeho podobnost s Jamesem a planoucí zelené oči, ani by ho nepoznal. Byl příliš malý na téměř šest let. A v oblečení, co měl na sobě, vypadal ještě menší.

 

Malý chlapec od něj ustoupil, se slzami stékajícími po tvářích. „Prosím, neubližujte mi. Prosím. Já nejedl bonbóny. Přísahám, že jsem to neudělal.“

Severus poklekl, všiml si modřin a podlitin po celém chlapcově těle. „Neublížim ti, maličký. Nikdy ti neublížím.“

 

Přemýšlel, musel něco udělat. Vůbec však netušil, co. Jestliže si jen tak vezme Harryho, pak bude zatčen. A maličký bude poslán zpět. Ale musel něco udělat. Lily pro něj udělala tolik. Tak musel najít nějaký způsob, jak pomoci tomuto malému chlapci.

                                                                                                                        >>

Pozn. admin.: V prvních 5 kapitolách jde o překlad Aniny, teď pouze nově obetováno. Od šesté kapitoly se ujal překladu Vasek79. Jak autorka, tak Anina byly osloveny kvůli souhlasu, bohužel bez odezvy. Kapitoly budou přibývat jednou týdně.  

 

 

Anketa

Líbí se vám tato kapitola?

Ano (35)
100%

Ne (0)
0%

Celkový počet hlasů: 35

Komentáře: 1. kapitola

Datum: 05.01.2017

Vložil: sisi

Titulek: první kapitola

Rodiny z Londýna jezdí na dovolenou do Cornwallu? Velrybí synáček chce další karamelky, ale Harry je zavřený ve skříni, nic nedává smysl. Snad se dozvím více v další kapitole, doufám, že to dopadne dobře, jinak by nemělo smysl psát a číst Severitus. Dík za překlad.

Přidat nový příspěvek