8. Tomu se říká strategie?

18+

Sasuke okouzleně pozoroval tvář svého zlatovlasého milence. Připadal mu rozkošný. Ve slasti, kterou mu sám způsoboval, se blonďáček svíjel a sténal, jak ho Sasuke trápil oddalováním vrcholu. Počáteční tiché prosby se brzy změnily ve vzlyky.

Naruto šílel. Už dávno Sasukeho štíhlé boky ovinul nohama a tiskl ho k sobě, zatímco ho jeho černovlasý snoubenec vášnivě plenil. Když konečně přestal s natahováním a zrychlil své pohyby, aby jim oběma pomohl k vyvrcholení, Naruto mu zatnul do zad nehty. A s každým prudším přírazem vytvářel na bledé kůži rudé škrábance.

         Výbuch rozkoše je strhnul oba najednou. S hlasitým zasténáním se Sasuke zhroutil do Narutovy náruče a zprudka oddechoval. V hlavě měl naprosto prázdno. Ani si neuvědomil, že stále leží na svém milenci a Naruto ho něžně objímá.

 

         „Teď bys neměl usnout, Naru-chan,“ pošeptal černovlásek blonďáčkovi po chvíli. „Dáme si sprchu a ty by ses měl připravit na večer. Co kdyby teď přišli vaši…“

         „Teď by neměl přijít nikdo,“ zívl Naruto, „ale máš pravdu, radši vstanu.“ Prohlásil, ale nevypadalo to, že se hodlá pohnout. Naopak, schoulil se do příjemně vyhřátého pelíšku a nezapomněl se přitulit ke štíhlému tělu vedle sebe.

         „Narutooo,“ broukal mu do ucha Sasuke, „vstávaaat…“

         „Hmmm,“ bylo jedinou odpovědí.

         „Dobře,“ povzdechl si černovlásek. „Tak jinak. Naruto, musíme si promluvit.“

         ‚A jé,‘ pomyslel si blonďáček a otevřel oči. „Proč mi tahle věta zní tak zlověstně?“

         „Nepanikař,“ uklidňoval ho Sasuke. „Chci si s tebou jen promluvit o večeru. Proto jsem vlastně přišel.“

         „Vážně? Ne proto, abys mě dostal do postele?“ opáčil Naruto a posadil se. Začal si svého milence prohlížet.

         „Nebudu popírat, že tě chci,“ řekl Uchiha vážně. „Tak jako ty na mě nikdo nikdy nepůsobil. Ta jedna noc s tebou mi nestačila. Od té doby jsem na tebe nedokázal přestat myslet. Za to zasnoubení jsem vlastně vděčnej, i když je to dost narychlo.“

         Naruto nakrabatil čelo. Mozek ještě napůl omámený rozkoší se snažil přebrat černovláskova slova.

         ‚Není to vyznání lásky, ale nemá k němu až tak moc daleko,‘ uvažoval. ‚Nakonec, budeme se brát. Budu mít dost času, zkusit získat jeho srdce.‘ Usmál se na Sasukeho, tomu se ulevilo, když pochopil, že se Naruto za poněkud neomalenou poznámku nezlobí.

         „Takže, přišel jsi se mnou probrat…“ napovídal Naruto a Sasuke hned dokončil: „Strategii na večer.“

         „Tomuhle se říká strategie, jo?“ poukázal Naruto se smíchem na jejich stále ještě svlečený stav.

         Sasuke se uchechtl. Pak řekl trochu vážněji: „Musíš vědět, co tě čeká. Otec se bude určitě krotit, aby tě nevyděsil, ale i jeho nejlepší nálada je jako výlet na ledovec. Otec je hodně chladný. Nebude ti to usnadňovat.“

         „Může odmítnout moje podmínky?“ zeptal se Naruto věcně a snažil se neklepat. Zmocňovala se ho nejistota.

         „Už ho to napadlo,“ informoval ho černovlasý ninja. „Chce po mně, abych tě krotil. Ale já mám v úmyslu tvoje podmínky splnit. Nechci ti nic ztěžovat. Chci jen, abys mi něco slíbil.“

         „Jako dodatečný slib k tomu manželskýmu?“ opáčil Naruto.

         „Bral bych ho stejně vážně,“ přikývl Sasuke. „Chci, abys mi slíbil, Naruto, že se mnou budeš mluvit. Když budeš mít starosti, nějaký problém. Mluv se mnou, ať to můžeme řešit.“

         „Odkud máš tuhle moudrost?“ zajímal se zlatovlásek. Lehl si na bok a poslouchal.

         „Od Itachiho,“ vzdychl Sasuke. „Je zajímavý, že i když není ženatý, ví toho o vztazích víc než já. Kdybys měl nějaký problém a já nebyl po ruce, jdi za mámou nebo za ním. Domluvili jsme se, že ti budou oporou. Mamka se na tebe moc těší.“

         „Vážně?“ podivil se Naruto. „Já spíš myslel, že by radši měla snachu, než zeťáka.“

         „Za ty roky, co jsme si určení, měla dost času si zvyknout. A asi ti poradí, až otěhotníš. Moc těhotných mužů v historii není, takže ti nejlíp poradí žena, která už dítě měla. Naše dvě mámy ti v tomhle asi pomůžou nejvíc.“

         „To asi jo,“ zamumlal blonďáček. Zadumaně vylezl z postele, popadl oblečení a zamířil do koupelny. „Dám si sprchu,“ oznámil svému snoubenci. „Počkáš na mě?“

         Sasuke přikývl a Naruto zmizel za dveřmi. Černovlasý ninja zůstal o samotě se svými myšlenkami.

 

         Večer, ve čtvrti Uchiha klanu

 

         Naruto se loudal za svými rodiči. Navzdory tomu, že se na manželství se Sasukem docela těšil, byl více než nervózní. Natolik, že ani nevnímal Gaara, který šel vedle něj a házel na něj starostlivé pohledy.

Obával se svého nastávajícího tchána. A protože už do Sasukeho docela viděl, přes mírné varování o chladné povaze hlavy klanu Uchiha, vytušil, že jeho obavy jsou na místě. No řekněte, co za člověka si chce celou vesnici podmanit silou? Naruto byl napůl rád, že se rozhodl pro mírové řešení, na druhou polovinu ale moc nevěřil slovu Fugaka, že mu sňatek a vnouče budou stačit.

         „Netvař se tak tragicky, Naru,“ řekla jemně Kushina. Prohrábla mu načesané vlasy, pro změnu jednou skutečně hladké a bez gelu. „Vím, že jsi ve stresu, ale neopouštíme tě. Pořád tu pro tebe budeme. Nenech si nic diktovat, tedy nic, co by se ti příčilo. Podpoříme tě. Jsi jejich záchrana a oni to vědí.“

         ‚Ale co jim brání, aby si vzali Konohu i mě silou?‘ pomyslel si Naruto. Ale poslušně se na matku usmál a snažil se tvářit klidněji, aspoň kvůli ní. Byl rád, že odpoledne se Sasukem upustili páru, nebyl tak napjatý, jak čekal. Teď měl prostě jen strach, že věci nedopadnou, jak si je představuje.

         S mírným úsměvem, ale obrovskou nejistotou si prohlížel veliký dům, ke kterému se blížili. Že z něho Gaara nespouští hořkosmutný pohled, si vůbec nevšiml.

 

         Hokage a jeho rodina byli okamžitě uvedeni dovnitř, Naruto se neklidně rozhlédl. Dům působil pochmurně a studeně i zevnitř, nejen zvenčí.

         ‚Vážně tu nedokážu bydlet dlouho,‘ pomyslel si. Prostředí bylo příliš skličující, aby si udržel dobrou náladu… a to tu nebyl ani deset minut. Povzdechl si.

         V rozrušení si nevšiml příchodu drobné ženy ve zdobeném kimonu. Teprve když ucítil, jak ho otec objal kolem ramen a jemně stiskl, vzpamatoval se.

         „Vítejte,“ usmála se na všechny. „Jsem Uchiha Mikoto, Sasukeho matka. Račte dál. Jen klid, mladý muži,“ usmála se něžně na Naruta. „Těšili jsme se na tebe.“

         „Moc mě těší, madam,“ uklonil se Naruto zdvořile. Nevzpomínal si, že by kdy Sasukeho matku viděl, ale připadala mu milá. A to, co mu prozradil Sasuke o matce, ho taky uklidňovalo.

         „Ah, ne, neříkej mi madam,“ zasmála se tiše. „Časem určitě přijdeme na to, jak ti bude vyhovovat mi říkat, prozatím… Jsem Mikoto. Ano?“

         „Pokusím se,“ vrátil jí úsměv blonďáček. „Mikoto-sama.“ Tuto ženu nebylo možno si neoblíbit. Pokývla na Narutovy rodiče a mladého Kazekageho, který byl doteď potichu, jen při vstupu zdvořile pozdravil.

         „Vítejte, Sabaku-san,“ přivítala ho. „Itachi mi sdělil, jak jste blízký rodině mého budoucího zetě.“

         „Rád bych, aby byl Gaara mým svědkem,“ ozval se Naruto. „Pokud nebude vaše rodina nic namítat.“

         „Nemyslím, že to je důvod k námitkám,“ přikývla Mikoto a vedla návštěvu do prostorné jídelny.   

         Ostatní – čili Sasuke, Itachi a jejich otec už tam čekali.

 

         Po očekávaně chladném uchihovském přivítání se podávala večeře. Naruta posadili vedle Sasukeho, naproti jeho rodičům, Gaara a Itachi seděli proti Minatovi a Kushině.

         Celou dobu bylo příšerné ticho. Naruto byl čím dál nervóznější.

Po jídle se pohodlněji usadili, Naruto vycítil, že chvíle jednání nadešla. Vnitřně ho to rozklepalo, najednou ucítil, jak ho Sasuke bere za ruku. Nikdo to neviděl, ruce měli pod stolem… Ale hřejivé povzbuzení, které Naruto rozeznal v Sasukeho pohledu přinejmenším Gaarovi neuniklo.

„Tak začneme,“ prohlásil Fugaku. „Sasuke, Naruto. Oba jste souhlasili s uzavřením sňatku, je třeba už jen dohodnout detaily. Svatba by měla být do měsíce. Do té doby ještě musí Naruto podstoupit ono jutsu, dík němuž nám dá… vnuka. A čím dříve, tím lépe.“

Nikomu z Narutovy rodiny ta malá pauza neušla a všichni shodně vytušili, že původně chtěl Fugaku říci dědice.

Naruto se ozval: „Řekl jste vnuka, pane Uchiho. Takže to musí být chlapec?“

„Samozřejmě!“ pohlédl na něj muž jako na blázna. „Jak by žena mohla jednou být hlavou klanu? Ženy nepatří na vedoucí pozice. Jsou to manželky a matky. Kdyby první dítě byla dcera, zkusíte to prostě znova.“

Naruto a Sasuke se na sebe podívali. Se zkoušením problémy mít nebudou, to si byl blonďáček jistý, odpoledne už důkladně nacvičovali... I tak ale zčervenal.

„Dále, jakmile se potvrdí, že Naruto čeká dítě, musí přestat s tréninky a misemi, aby ho neohrozil. Doufám, že mě v tomto podpoříte, Minato-sama,“ obrátil se Fugaku na Hokageho.

„Jistě budu souhlasit s tím, aby Naruto byl v době svého těhotenství opatrný,“ souhlasil obezřetně. „Ale nemíním ho ze služby uvolnit natrvalo. Přeje si pracovat na své kariéře a já mu v tom bránit nebudu.“

Vida nesouhlasné překvapení na tváři svého skoro-tchána, vložil se do toho Naruto: „Jakmile naše dítě dost odroste, vrátím se do práce. Chci jednou být Hokage, jako táta. Můžu být oboje – Hokage i rodič.“

„No, to je zatím daleko,“ mírnil jeho počínající rozohněnost Uchiha starší. „Dítě ještě ani není na cestě. Další věc: Sasuke mi oznámil, že nebudete bydlet v hlavním domě, i když nechápu proč. Trvám na tom, že vaše bydliště bude v Uchiha čtvrti, jinak souhlasím. A poslední důležitá věc, tu nemůžeme opomenout: předmanželská smlouva. Dnes odpoledne vám ji předám, Minato, je nutné, aby si ji Naruto dobře přečetl. Kdyby se našly nějaké sporné body, sejdeme se a podle možností se dohodneme na kompromisu, i když doufám, že to bude v pořádku. Dále nepochybuji, že i Naruto má nějaké požadavky, musíme je probrat. Chlapče?“ pobídl blonďáčka.

Naruto se nervózně rozhlédl, jemný stisk Sasukeho dlaně ho trochu uklidnil.

„Nechci být oddělen od své rodiny a přátel. Potřebuju je. Než bude připraven náš dům, nebudu sem zvát kamarády, ale rád bych, aby za mnou mohla moje rodina vždycky, když budou chtít. Včetně Gaary,“ pohlédl na rudovláska, který ostražitě sledoval dění. „I on je má rodina.“ Radost v zelených očích Gaary ho zahřála.

„Nejsem proti,“ přikývl Sasukeho otec.

„Kde tady zatím budeme bydlet?“ zeptal se Naruto.

„Služebnictvo připravuje pro vás se Sasukem západní křídlo,“ odpověděl Fugaku. „Budete mít dost místa i klidu.“

„Tam se ti bude líbit,“ sykl Sasuke tichounce, aby ho slyšel jen Naruto. Ten přikývl.

 

„Dobrá,“ uzavřel domlouvání Fugaku, „Zdá se, že nejdůležitější otázky máme vyřešeny. Svatbu určíme na posledního tohoto měsíce, co říkáte?“

Už jen tři týdny,‘ pomyslel si Sasuke, „a Naruto bude jen můj,“ majetnická myšlenka ho trochu překvapila, ale souhlasil s ní.

„Jdu pro prsteny,“ zvedl se jeho otec a na moment odešel.

Zpět byl za chvíli, před oba chlapce položil krabičky.

Na dva prostředníčky sklouzly totožné prsteny s jedním diamantem. Mladíci se na sebe podívali, v krabičkách bylo ještě po jednom prstýnku – úzkém zlatém kroužku.

„Ty druhé prsteny si vzájemně nasadíte při obřadu. Na každém je vyryto jméno.“

Naruto vytáhl zlatou obroučku, přivřel oči, aby dobře viděl… Rozeznal znak pro své jméno. Takže po svatbě bude nosit prsten se jménem Sasuke.

Co by za tohle dala Sakura,‘ blesklo mu hlavou. ‚Potěš, ta bude vyvádět, až se to dozví.‘ Pak ho napadlo se zeptat: „Kdy plánujete naše zasnoubení zveřejnit?“

„Co nejdřív samozřejmě,“ odpověděl Fugaku. „Je to přece velká událost, žení se syn velké rodiny a syn Hokageho. To není jako skromná svatba nějakých chuďasů.“

„Otče,“ ozval se Sasuke, „neříkám, že plánovaní hosté by neměli dostat pozvánku, ale opravdu to musí zahrnovat veřejné oznámení? Víš, že můj fanklub to hodně vezme a ty šílené holky by mohly Naruta obtěžovat.“

„Chceš to snad před celou vesnicí utajit?“ nevěřil jeho otec svým uším.

„Snad by se to oznámení dalo odložit,“ smlouval Sasuke. „Všichni, co by mohli mít námitky, tak nebudou mít dost času, aby svatbu nějak sabotovali…“ ‚Jako třeba vraždou mýho snoubence,‘ myslel si a doufal, že bude otec rozumný.

„No, s ohledem na podobné věci,“ zamyslel se Uchiha starší, „dobrá. Ale ohlášky se tak jako tak budou konat deset dní před obřadem. Dál by bylo rozumné, především pro nás dva, vyzkoušet si obřad.“ Počkal si, až mladíci kývnutím nápad odsouhlasí, pak pokračoval: „Předpokládám, že by ses, Naruto, rád podíval do svého budoucího domova. Mí synové tebe a tvého přítele provedou, aspoň se včas zorientuješ. Rodiče si zatím pohovoří o drobnostech kolem zařizování.“

S tímto se oba mladí Uchihové zvedli, Gaara a Naruto je následovali. Naruto ještě střelil nejistým pohledem po otci, ten pohlédl na matku a oba se na něj povzbudivě usmáli. Nijak zvlášť ho to neuklidnilo, ale věděl, že ho milují a nedovolí, aby ho Uchihovi nějakým fíglem nějak nepodvedli. Taky myšlenka na předmanželskou smlouvu ho netěšila. Není právník, těmhle věcem nerozumí, co když podepíše něco, co ho později úplně zničí?

Bezmyšlenkovitě kráčel za Itachim, který je vedl do západního křídla.

 

Večer unaveně padl do postele, ani se nevysprchoval. Měl pocit, že toho nikdy v životě tolik nenachodil, jako v domě Uchihů.

Sasukeho ujišťování, že jejich společný dočasný domov ho nadchne, bylo naštěstí pravdivé. Jak ho ujistil Itachi, Sasuke trval na novém vymalování a mnohem světlejších odstínech zařízení. Staré těžké a tmavé závěsy zmizely, pokoje naplnilo světlo. A nejvíc se Narutovi líbil výhled do zahrad kolem domu. Cítil se tam dobře, zvláště v jednom momentu, kdy Itachi něco vyprávěl Gaarovi, zatímco je vedl do přízemí, kam se rozhodl Sasuke umístit malou knihovnu.

Naruto chtěl vykročit za nimi, vtom ho ale kolem pasu objala paže a pevné Sasukeho tělo ho přitisklo na stěnu.

„Promiň, ale na tohle myslím, co jsem od vás dneska odešel,“ zašeptal a začal blonďáčka hladově líbat.

Naruto se ochotně zapojil, takže když je po chvíli vyrušilo: „Kluci, kde jste?“, měli už oba docela problém.

„Zatraceně,“ vzdychl Sasuke, Naruto ho těšil: „Už jen tři týdny, to vydržíme…“

„Jo, ale co teď,“ shlédl černovlásek dolů.

„Představ si Gaie-sensei v plavkách,“ poradil mu snoubenec a Sasuke zaúpěl. Tohle opravdu zchladilo jeho natlakované libido, jako ledová sprcha.

 „Dobrá rada,“ pohlédl na blonďáčka, „ale až budem svoji, slyšel bych ji nerad.“

„To snad nebude třeba,“ málem se urazil Naruto, ale když mu Sasuke něžně prohrábl vlasy, usmál se.

Pak se rychle připojili k ostatním, kteří si je vědoucně prohlíželi. Naruto měl tolik slušnosti, aby se aspoň začervenal. Sasuke ho jen majetnicky popadl za ruku a vrátili se k rodičům.

 

Minato jen nerad nechal syna jít spát tak brzy, když si s ním chtěl v pracovně sednout nad tou předmanželskou smlouvou. Až Kushina mu vážné hovory po večeři vymluvila, když viděla, jak se synkovi zavírají oči. Tak z chlapce aspoň vymámil slib, že si promluví ráno po snídani a po večeři se mu nabídl jako rádce Gaara.

Sám nemohl spát, pořád před sebou viděl zrůžovělého zlatovláska s oteklými rty a zářícíma očima a spokojeného Uchihu s podobným vzezřením. Navíc si už u večeře všiml těch pohledů, nenápadných doteků, třeba toho, jak se drželi za ruce po večeři, když si Sasukeho otec vzal slovo. A ta scéna, kdy se v jeho a Itachiho zorném poli objevili, očividně vyrušeni z něčeho důvěrného. Nevěděl co, snad uklidňující přítomnost Itachiho mu pomohla, aby ze svého přítele neudělal vdovce ještě před svatbou.

Doufal, že až po té zatracené svatbě odjede, pomůže mu to se odpoutat od teď už marné lásky k Narutovi, aby taky mohl jít dál. Zůstane Narutovým přítelem… ale přestane doufat.

 <<                                                                                                                                                         >>

 

 

 

Komentáře: 8. Tomu se říká strategie?

Datum: 23.10.2015

Vložil: miki

Titulek: nádhera

Nádherný díl, moc se těším na svatbu a celkově na pokračování. Jo a nejsou tady předchozí díly nebo tak nějak

Datum: 26.10.2015

Vložil: SORA 77

Titulek: Re: nádhera

Brzy chybějící díly dodám a díky za komentík.

Datum: 14.05.2017

Vložil: Zelkatka

Titulek: Re: Re: nádhera

Kdy???

Přidat nový příspěvek

Anketa

Líbí se vám tato kapitola?

Ano (25)
100%

Ne (0)
0%

Mohlo to být lepší (0)
0%

Celkový počet hlasů: 25