Milá Soro 777,
jestli Tě zaujalo moje rychlou jehlou šité rýmování, nebudu nic namítat k dalšímu použití. Je mi jasné, že Severus by to nikdy ani neřekl, ani nešeptal někomu do ucha, ani nepsal na kousek pergamenu. Možná (snad) Regulus, i když ani jeho moc neznám. Nebo Ronald, ale k tomu zas nesedí, že by někomu říkal rýmovačky se vzdálenými nadějemi. Fakt netuším ke komu se to hodí, tak to nechám na rozhodnutí Tobě.
Někdy, když se vracím k překladům ze Shakespeara, těm starším od pana E. A. Sládka, si připadám jako kdyby mě trefilo kouzlo z knih v krámku Borgina a Burgese (takové to kouzlo, že když někdo čte začarovanou knížku, tak se od ní nemůže odtrhnout, nebo pokud to už dokáže, stejně mluví zbytek dne ve verších) Pak se mi podaří slátat něco takového, jako posledně. Ale nepovažuji to za kdoví jaké umění.
Tudíž ano, můžeš použít tu říkanku na vhodném místě, budu se těšit na každou kapitolu, jestli to tam najdu, nebo až příště. A v žádném případě mě nezklamal mladý Severus, který si hlídá své pocity. Snad to nebude brát příliš negativně, že se stal druhem vlkodlaka. Merlin jej ochraňuj a žehnej Ti Ceridwen. :-)